Hra myšlenek
Kjabdže Duddžom Rinpočhe
Všechny zkušenosti štěstí a utrpení jsou následkem našeho jednání a pozitivní nebo negativní přirozenost těchto činů závisí na našem záměru. Je tedy velmi důležité, abychom ovládli naši mysl. Nicméně podrobení mysli nemůže být dosaženo silou. Musíme být schopní kontrolovat naši mysl, abychom ukončili jednání, jestliže rozpoznáme, že je škodlivé. Musíme porozumět, že zlé jednání, které máme vůči ostatním, je ve skutečnosti zlem vykonaným vůči nám samým, i když zdánlivě to tak nevypadá.
Když povstane myšlenka, následuje za ní další a pak ještě další, v nekonečné následnosti. Musíme přeseknout řetěz myšlenek tím, že je ponecháme, aby se samy rozplynuly. Je to řetěz, který nás klame od času bez počátku. Jestliže ho nepřesekneme nyní, bude nás stále navždy klamat.
Myšlenky povstávají z mysli. Je takřka nemožné je zastavit. Musíme zůstat uvolnění a v tichosti, s tělem v klidu a musíme být pečliví v tom, abychom nenásledovali myšlenky, pokud povstanou, ať jsou dobré nebo špatné. V tomto stavu klidu, mysl pozoruje mysl.
Jestliže tak zůstaneme, bez nejmenšího úsilí k zadržení našich myšlenek o minulosti nebo budoucnosti, budeme zakoušet klidnou jasnost, podobnou oceánu bez vln. Mysl, která spočívá v mysli je známá jako klidné spočinutí (Šhamata). Ponechte mysl tak jak je, jako čisté jezero.
Na tomto nehybném povrchu se objeví změna, vánek rozvlní vodu. To se nazývá pohybem. Jestliže dovolíme, abychom byli uneseni tímto pohybem, znovu zbloudíme. Jestliže nerozpoznáme klidnou jasnost, nebudeme schopni uvědomit si pohyb. V hlubině mysli existuje něco, co ve stejnou chvíli vnímá jak klid tak i pohyb. Tato bdělost se nazývá rigpa (spontánní bdělá přítomnost).
Během meditace bychom neměli odmítat nebo následovat pohyb, ale pokud rozpoznáme klid, můžeme nechat mysl se tam
navracet. Kdykoliv povstane pohyb, pokud zůstaneme uvolněni, pohyb se rozplyne sám od sebe. Vlny na povrchu oceánu se vždy rozplynou zpět do oceánu.
Jestliže se pokusíme zastavit pohyb, když povstane, pouze tím posílíme růst myšlenek. Navraťte se ke zkušenosti klidné jasnosti skrz bdělou přítomnost (rigpu). Rozbouření klidné hladiny jezera vyrušuje pouze vodu.
Nyní se myšlenky zdají být tak vytrvalé, že cítíme nutnost je následovat, a takřka zde není kvůli nepřetržitému rozrušení myšlenkami příležitost pro klidnou jasnost. Meditace klidného spočinutí (šine, Si-naj), mentální klid, klidná jasnost (šhamatha), je základem veškeré meditace. Pomocí této praxe se útok myšlenek uklidní. To však neznamená, že myšlenky přestanou povstávat, ale již nás nadále nebudou stejným způsobem ovlivňovat. Nebudou dále ničit náš pokoj a klid.
Praxe mentálního klidu, tichosti, odstrojí útočnou energii myšlenek tak, že bude stále snazší zůstávat v tichém klidu. Tím, že prožíváme klidný stav, naše meditace se tak ustálí, že touha opustit meditaci se rozplyne. Ovládne nás velký pocit blaha, který nebudeme chtít opustit. Dokonce i když budeme praktikovat ve tmě, tato praxe přivodí zkušenost úplné jasnosti - rozbřesku úsvitu.
Jestliže vytrváme v praxi meditace, ve stejném okamžiku nepochybně povstanou tři zkušenosti - blaženosti, jasnosti a stav mysli svobodné od myšlenek. Jestliže se neprojeví, znamená to, že jsme buď nemeditovali správně nebo že jsme se necvičili dostatečně dlouho. Může se stát, že budeme zakoušet těžký, tupý pocit během praxe, jako když kapuce zakryje naši hlavu. Stav podobající se nudě, kde nejsou ani myšlenky. Jestliže toto nastane, musíme se sebou zatřást, posadit se a posílit své srdce pocitem velké čilosti, a dívat se spíše vzhůru než dolů.
Nejlepším pomocníkem, jak v naší meditaci odstranit překážky, je oddanost k našemu osvícenému učiteli. Pomocí oddanosti se naše mysl sjednotí s myslí našeho učitele. To však není jako, když se jedna věc smíchá s jinou, ale spíše jako, když se voda nalije do vody. Jako když se prostor uzavřený rukama propojí s prostorem vně, když se ruce rozpojí. Není zde rozdíl mezi naší myslí a myslí učitele. Ani lamova mysl není lepší a ani naše není nečistá. Takový rozdíl jednoduše neexistuje. To je tajemství meditace.
Překlad Jiří Bím, po návratu z pouti okolo hory Kailas, v roce 2023