Soucítění a překonávání bolesti

Když zažíváme nějaké obtíže nebo bolest, máme pocit, že bolest nás svírá a stahuje. Často máme pocit, že naše bolest je tak velká, že na světě není nic, kromě naší bolesti. Velmi dobře to znají především lidé s depresí.

Podíváme-li se na tuto bolest křesťanským pohledem nebo pohledem budhistického učení Tonglen, můžeme nalézt nečekanou cestu pomoci. Když zažíváme naši velkou izolující bolest, porážku, nepohodlí nebo urážku můžeme si říci: "Nejsem sám, kdo něco podobného zažívá. Na světě jsou další lidé, kteří zažívají podobné a možná větší trápení."  Až budete zažívat své trápení, zkuste si vzpomenout na tuto myšlenku a možná budete překvapeni, jakou úlevu vám může přinést. Základním principem je prolomení naší izolovanosti od okolního světa. Léčení bolesti pak probíhá uvědoměním si naší sounáležitosti s druhými lidmi, naší sdílené lidskosti.

Z pohledu Tonglenu je uvědomění si "i druzí lidé cítí podobnou bolest" prvním stupněm sdílené lidskosti - soucítění. Druhým stupněm je uvědomit si v okamžiku bolesti "nechť se tato bolest stane stupněm k probuzení srdcí nás všech". Nejvyšším stupněm soucítění v Tonglenu je myšlenka v době bolesti "když už tuto bolest cítím, nechť ji cítím tak, aby ostatní bytosti byly této bolesti zbaveny".

V křesťanském pohledu jsou podobné stupně. Základem je odevzdání bolesti Kristu jako oběť. V základním stupni za sebe s prosbou o brzké uzdravení. Ve vyšším stupni je bolest odevzdávána jako oběť za jiné lidi.  V nejvyšším stupni je bolest odevzdána jako "zápalná oběť" v srdci, která rozvíjí lásku ve smyslu Agapé.

Více o posílání lásky a Tonglenu